Výletník Enduro klubu - aktualizováno 23.7.
A mám tu ještě aktualizaci povíkendovou. Leona vzala na výlet své nové tričko a musím říct, že jí náramně sluší! Užijte si fotky i s jejím vlastním komentářem.
Čauky, jelikož mám v práci volné pouze pondělky, tak jsem vyrazila na kolo.
Po víkendu úplně vyřízená, ale překonala jsem se a den nestrávila válením doma. Nejdřív jsem se proklínala, ale nakonec jsem zatla zuby a byl to super aktivní "odpočinek". Jela jsem směr Rezek, Horní Mísečky, (oběd)
Špindlerův Mlýn až nahoru na Brádlerovy boudy (svačina).
Nahoře sprchlo, ale za 10 minut bylo zase sluníčko, tak jsem mohla jet zpátky domů.
Takže nakonec v nohách 66 km! Leona
Čau! V sobotu jsme vyrazili na cyklo výlet, do námi oblíbeného Českého ráje. Autem jsme dojeli do oblíbeného žracího místa, kterým je Žehrov. Odtud po krásné cyklostezce kolem Žabakoru, okolo Drábek na Branžeš, Podkost a Žehrov. Tam proběhla slíbená žranice a koupel v rybníku. Tu jsem absolvoval také, horko bylo obrovské.
Dokonce jsme se podívali i na stupně vítězů, ale první místo bylo obsazené místním borcem. Vypadá to, že již dlouho a vzdát se ho asi taky v nejbližší době nechystá.
A v neděli bylo další cyklo, tentokrát autem do Dolánek. Odtud také po krásné cyklostezce pod Rohozcem do Turnova. Tam jsme přejeli most přes Jizeru a po druhé straně zpátky na Zrcadlovou kozu. Tam mi zazvonil telefon no a proběhla okamžitá otočka a fofrem domu, vyřešit celkem vážný problém. Posuďte sami, hlavně že to odnesla jen technika. Tak zas příště, Jirka.
A ještě vzkaz pro ostatní. Nemusíte čekat na zážitky z předražené dovolené. Věřím, že se hýbete každou chvíli. Klidně pošlete foto i jak se válíte za barákem, každý kontakt potěší. I Martina bude mít radost, že ty stránky nedělá jen tak pro prdel. Mimo jiné dělá to supr. Marti, dík. Halamáci
Druhý příspěvek je od Milana Kotrče, který se svým chlupatým kámošem přešel část Krkonoš. Jistě všichni poznají, že foto je z vrcholu Luční hory mezi Výrovkou a Luční boudou. Nádherná destinace, skvělé pivo:-)!
A na závěr moje maličkost. Já se rozhodla pro místo, kde mi je jednoznačně nejlépe. Vzala jsem nejoblíbenější kolegyni Katku a vyrazily jsme na dámskou jízdu na Jizerku. A povedlo se to ve všech směrech.
Ubytovaly jsme se na Chatě pod Bukovcem. Žádný luxus ani kulinářské zázraky, ale když se tam člověk jen nasnídá a vyspí, tak se to dá. Proto jsme jako druhý "základní tábor" zvolily Chatu Jizerka. Skvělí lidé, výborná kuchyně, pivo Hendrych. Jejich zvěřinová sekaná s brusinkami mě vystřelila do nebe!
Ač byl noční návrat pod Bukovec opravdu pozdní, tak ráno jsme hned po snídani vyrazily po červené na Jelení stráň a Pytlácké kameny.
Přes Předěl a docela náročný výstup Nebeským žebříkem jsme pokořily Smrk a rozhlednu na něm. Vrátily se na Předěl, sešly na Smědavu, kde byla konečně první hospoda na cestě, takže boršč a pivo byly jasnou volbou. A pak už jen nahoru ke Kiosku na Promenádě a přes osadu zpět pod Bukovec. Celkem krásných 30 km.
V neděli jsme po ranní siestě s kávou na zahrádce vyrazily nejdříve nahoru na Bukovec. Pohled na Jizerku právě odsud je naprosto dokonalý.
Dále jsme pokračovaly přes Karlovský most na Orle, ale ještě před tím jsme si užily dostatečné relaxace na velkých kamenech v Jizeře.
Bylo to natolik skvělé, že už máme zamluvený termín na zimu. Jizerky zkrátka opět nezklamaly!
M.D.
