Výletník Enduroklubu - 6.8.
Čau, nejdřív k zdravotnímu stavu Jirky. Kontrolní rentgen dopadl dobře, za 15 dní jdeme na krátkou operaci, kde Jířanovi vyndají šrouby, tak se moc těšíme. Sice zatím nesmíme moto ani kolo, ale jen kvůli nebezpečí pádu, tak jsme Jiřikovi koupili nový kolo, aby si udržel kondičku a hned jsme ho jeli otestovat na výlet. Tentokrát jsme se vypravili už ve čtvrtek, plánu bylo dost. Nekorektním hlasováním jako výchozí bod byla zvolená Kristýna. Proběhl cyklo výlet po česko-německé hranici, krásnou lesoskalní přírodou, sice nám krátce po vyjetí začalo pršet, ale žádná hrůza. Chvilku jsme postáli pod stromem, asi půl hodky, pak zas vylezlo slunce, takže vzduch byl krásně čistý. Výlet vedl do kopečku tak i mírné ochlazení přišlo vhod. Já a Chorche jsme se chtěli holkám trochu schovat, jenže jsme v lese vybrali špatné místo a poštípali nás německý vosy. Bolest je stejná jak od těch českých.
Po návratu do kempu proběhlo občerstvení a spánek v našem provizorním obytňáku. Druhý den ráno nádherná koupel v rybníku. Nikdo tam nebyl, jen já a Chorche, holky jsme neukecali, o hodně přišl, byla to vážně paráda. Teploučká voda po lázni a všech ranních rituálech, šup na kola a další výlet nás dovedl do Německa k jezeru Olbersdorfer See. Jedná se také o dřívější těžební prostor, jen asi dvakrát větší než Kristýna, asi byli Němci pracovitější než Češi. K jezeru vede cyklostezka, vede i okolo jezera, jen stánku a piva je tu velmi poskromnu. Dokonce i WC tu musíte platit. Já jsem si teda hned po příjezdu rozbil hubu. Byl tam sjezd a skok na prašnou cestu. Děti mě hecly, no jasně, že nebudu za sraba, tak sem jel skočit. Jen ten dopad, kdo má nášlapný pedály ví, že jak na svini to něšlo vycvaknout. po pádu jsem hned vstal a dělal, že to nic není, i když to pěkně pálilo.
V pátek večer jsme dorazili dom, zkontrolovat zvířátka a v sobotu jsme chtěli po o jet na Jizerky, ale už při výjezdu z Kořenova začalo krápat a nahoře lilo. Tak otočka, skákli jsme do Jeleni Gory na nákup. Ale v neděli byl náhradní výlet na Černou studnici, krásný cyklostezky doporučuji, ale chvilkama kopeček a krásná příroda samozřejmost. Ani se nechce věřit, že v tom nemá prsty člověk. Dalo by se psát i víc, ale kdo to má číst. Zatím čawec, Jirka. Gratulace našim borcům.