Jdi na obsah Jdi na menu
 


Cesta k Bráně do pekla - X.

1. 10. 2018

19.den

Teleghan Road - Qazvin - Abhar - Zanjan - Tabríz - Marand

 

mapa-19.den.jpg


Opět jsme vstávali časně.V 7hod jsme už seděli na motorkách a prodírali se městem v ranním provozu. Opět to byl očistec a naprosto adrenalinový sport. Íránci jezdí jako prasata! Jenom pro ukázku příklad o dodržování předpisů. Včera když jsme hledali hotel, jsme k jednomu přijeli, ale byl obsazený.

20180926_124310.jpg

Recepční nás poslal do hotelu, který byl kousek. Nasměroval nás přímo do jednosměrky s poměrně velkým provozem. Když se Petr ptal, kudy to máme objet, tak recepční se jen nechápavě podíval a řekl, jeďte rovně tady jste v Íránu. A takový přístup mají všichni. Další cesta probíhala v plném provozu směrem k turecké hranici. Po dálnici 658 km byla pořádná porce. Za odměnu spánek v poměrně parádním hotelu. K večeři speciality ázerbajdžánské kuchyně. Opět bez alkoholu. Trochu dlouhá doba bez chlastu na můj vkus.


20.den

Marand - hranice IR / TR - Dogubeyazit

mapa-20.-den.jpg


Přesun k turecké hranici 200 km po dálnici byl docela prima. Na tuhle stranu už byl malý provoz.

20180926_205444.jpg

 

Do Turecka asi nikdo z Íránu nejezdí. Přechod jsme opět zvládli skvěle, z Íránu do Turecka to bylo úplně jednoduché. V Turecku mě ale  zatkli a poslali na rentgen. Teda jenom moto. Nic nenašli. Neměli taky co.

20180928_080950.jpg

Příjezd do ošklivého města pod krásnou a majestátní horou Ararat byl už ve znamení kázně a ohleduplnosti ostatních řidičů. Byla to opravdu velká změna oproti Íránu. A večer bylo konečně pivo. Bylo prima i když bylo turecký.

20180928_143217.jpg

img_20180927_083925.jpg

 

21. den

Dogubeyazit - Erzurum - Sebinkrahisar

mapa-21.-den.jpg

Ráno byla konečně snídaně, která se podobala evropské a konečně také trochu kávy. Všude v Íránu pijou jenom čaj. Večer jsme to s pivem nijak nepřehnali, tak bylo vstávání v 6h docela v pohodě. Jízda Tureckem byla po všech stránkách perfektní. Malý provoz a hory.

 

20180928_174705.jpg

Jenom mě překvapilo, že každých pár kilometrů byla vojenská hlídka včetně obrněného transportéru. Vypadalo to, že je Turecko ve válce. Prohlíželi auta a autobusy. Nás pouštěli, maximálně nás zastavili, když se s náma chtěli vyfotit.
Večer nocleh v horském městečku Sebinkarahisar, kde jsme měli zabukovaný hotel. Malá večeře a trocha piva.

 

20180929_104239.jpg

22.den - volný den
Odpočinkový den. Ranní válení v posteli. Po obědě výšlap na okolní kopce. Skvělé výhledy, jenom po návratu trochu bolely nohy. Na dobrou noc trocha piva. A brzo spát.

20180929_155052.jpg

20180929_162127.jpg

Milan