Jdi na obsah Jdi na menu
 


Cesta k Bráně do pekla - VI.

18. 9. 2018

9.den

Ural - Inderbor

mapa-9.-den.jpg


Ranní odjezd z města Ural byl bez problémů. Nedělní ráno žádný provoz. V 11.30 hod po ujetí 3520 km jsme přijeli do Asie. Pomyslna hranice byla označena bránou.

20180916_125630.jpg

Prostředí bylo ale opravdu neutěšené. Zkoušeli jsme samozřejmě Cimrmanovskou hlášku - jdu do Evropy a teď jdu do Asie, ale nejlepší bylo (když to srovnáme s výletem na Kokořín....... ) Krajina Kazachstánu je zatím jednotvárná, prostě rovina kam oko dohlédne a občas stádo velbloudů nebo koní.

20180917_175642.jpg

Města žádná jenom malé vesnice. I nocleh byl problém, nakonec jsme zajeli daleko do stepi a v té naprosté rovině postavili stany.. v 19h a už byla skoro tma


10.den

Inderbor - Atyrau - Dossor - Kulsary - Beyneu

mapa-10.-den.jpg


Probuzení ve stepi bylo prima. Příjemná chládek po ránu, ale vstávat v 6.30 ještě za tmy mi hodně připomnělo přicházející českou zimu.

20180917_081044.jpg


Do 12 hodiny se teplota dala vydržet. Po té se začala zvedat až na konečných 35.st. Přišlo mi to nějak vyšší než 35 st. českých. V moto hadrech se to nějak hůř snášelo. Klasicka step nízká tráva na hliněném povrchu se změnila na poušť - nízká tráva na písku. Přibývalo stád velbloudů u silnice, ale také ropné rafinérie. Také jsme začali vnímat rozdílný přístup obyvatel. Do teď k nám byli ohleduplní a spíš zdravili. Teď na nás troubí a u benzinek na nás skoro najíždějí. Na sebe navzájem troubí taky. Jedinou řečí, kterou se dá domluvit je ruština.

20180917_120905.jpg


Po úmorných 480 km jsme přijeli do města Beyneu, kde jsme měli objednaný hotel. Porce piva na dobrou noc byla zasloužená. Zítra nás čeká hranice s Uzbekistánem a krátký přejezd.

Milan

Všechny předcházejí reporty z Milanovy cesty si lze prohlédnout v samostatné záložce na úvodní stránce, stejně jako fotografie ve fotoalbu.